Havárie Černobylu

26. dubna 2011 v 17:39 |  Záhady světa
Jaderná elektrárna Černobyl, postavená na Ukrajině poblíž hranic s Běloruskem, sestávala ze čtyř bloků, z nichž v každém pracoval jaderný reaktor typu RBMK 1000. Nominální výkon reaktoru byl 1000 MWe (elektrický), respektive 3200 MWt (tepelný). Právě jeden z těchto reaktorů se stal příčinou největší havárie jaderné elektrárny v historii.




Jaderná nehoda zničila 26. dubna 1986 v 1:24 hodin ráno 4. blok jaderné elektrárny Černobyl a jejím důsledkem bylo nejmasivnější radioaktivní zamoření, které dodnes lidstvo pocítilo.
Jaderná havárie vznikla v důsledku experimentu, který měl v reaktoru jaderné elektrárny ověřit setrvačný doběh turbogenerátoru. Zkouška měla být provedena těsně před odstavením reaktoru z provozu. V průběhu testu ale došlo k několika vážným chybám a lidským selháním, na jejímž konci byla katastrofální jaderná havárie.
Radioaktivní zamoření z jaderné elektrárny Černobyl zasáhly značnou část Evropy. Podle zprávy Černobylského fóra (oficiální zpráva reprezentativní skupiny odborníků OSN a dalších institucí) bylo v důsledku havárie jaderné elektrárny zhruba 200 000 kilometrů čtverečních v Evropě kontaminováno Cesiem (137Cs) dávkou vyšší než 37 kBq na metr čtvereční.
Radioaktivní zamoření zasažených území se značně lišilo vlivem meteorologických podmínek - dešťové srážky zvyšovaly stupeň zasažení. Z největší část (více než 70 %) se týkalo Běloruska, Ukrajiny a Ruska. Většina uniklých radioizotopů stroncia a plutonia spadla na území vzdáleného do 100 km od havarovaného reaktoru.

JADERNÁ HAVÁRIE - PŘÍČINY

Jaderná havárie v Černobylu byla způsobena zásadními chybami personálu, který obsluhoval 4. blok atomové elektrárny. Prvním prohřeškem proti předpisům, který vedl ke spuštění jaderné havárie, bylo dlouhodobé odpojení systému havarijního chlazení krátce poté, co bylo zahájeno snižování výkonu reaktoru. Tato chyba však průběh dalších událostí neovlivnila.
Jadernou havárii v Černobylu ale způsobily i další příčiny - další chybou operátorů byl prudký pokles výkonu jaderného reaktoru až na 30 MWt, čímž došlo k téměř úplnému zastavení reakce v reaktoru. V tu chvíli měli operátoři ukončit prováděný experiment a reaktor definitivně odstavit, protože jej dostali do nestabilního stavu, mimo oblast povoleného provozu. Už tím se značně zvýšilo riziko jaderné havárie. Operátoři však učinili vážnou chybu, protože se rozhodli v experimentu pokračovat. Výkon se pak stabilizoval na 200 MWt, tedy ve stavu, v jakém byl provoz reaktoru zakázán.
Tím byla jaderná havárie v Černobylu nevyhnutelná. Poklesl tlak a dále se zvyšoval výkon jaderného reaktoru. Operátoři se však dopustili další zásadní chyby, protože zablokovali antihavarijní ochranu, která by jinak v tuto chvíli reaktor automaticky odstavila z provozu.
Další vážná chyba operátorů Černobylu nastala, když zjistili, že v aktivní zóně jaderného reaktoru je spuštěna jen polovina z minimálního povoleného počtu regulačních tyčí. Přestože podle předpisů pro provoz atomové elektrárny měli okamžitě odstavit reaktor, neučinili tak a pokračovali dál v experimentu.
To už se černobylská jaderná havárie neodvratně blížila. Poslední a osudové chyby se operátoři elektrárny Černobyl dopustili tím, že zablokovali havarijní signál, který by při uzavření přívodu páry na turbínu automaticky odstavil reaktor. Následně uzavřeli přívod páry a zahájili experiment. Během minuty došlo ke dvěma výbuchům.

BYLA HAVÁRIE JADERNÉ ELEKTRÁRNY NEVYHNUTELNÁ?

Havárie jaderné elektrárny v Černobylu nebyla nezbytná. Typ reaktoru (RBMK), který havárie zničila, ani skutečnost, že (jak naznačují některé zprávy o jaderné elektrárně Černobyl) při stavbě atomové elektrárny neprobíhalo vše tak, jak správně mělo - to vše nebylo bezprostřední příčinou událostí, na jejímž konci stála havárie jaedrné elektrárny.
Havárii jaderné elektrárny by se bylo možné vyhnout, pokud by obsluha reaktoru dodržovala všechny tehdy platné (i když méně přísné než dnes) předpisy. Havárie byla způsobena výhradně lidským faktorem. Je ale pravda, že konstrukční typ reaktorů v jaderné elektrárně Černobyl určitou vedlejší roli sehrál svou potenciálnítendencí k nestabilitám. U jiného typu jaderného reaktoru, například u reaktoru typu VVER, jaký pracuje v Temelíně, by k takové havárii, jako v Černobylu, vůbec nemohlo dojít a to ani při - zcela hypotetickém - pochybení obsluhy.
Podle některých odborníků existovala možnost havárii jaderné elektrárny Černobyl zabránit i v pokročilém stádiu testu, který již směřoval k havárii. Ještě zhruba 20 minut před výbuchem bylo možné experiment zastavit, připojit k reaktoru systémy havarijního ochlazování, nastartovat dieselagregáty a tím si zajistit plnou dodávku potřebné elektrické energie pro případ plného odpojení.
Operátoři mohli ručně snížit výkon jaderného reaktoru až do jeho úplného odstavení a potom v žádném případě nespouštět havarijní ochranu, protože její aktivace se v tomto případě rovnala výbuchu. I několik minut před havárií nebylo pozdě experiment zastavit a manuálně snížit výkon reaktoru.


JADERNÁ NEHODA - DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Jaderná nehoda elektrárny Černobyl nejvíce byla postihla zemědělskou půdu - zhruba 750 tisíc hektarů bylo vyjmuto z produkce zemědělských plodin. Stejně tak bylo z produkce dřeva vyňato více než 690 tisíc hektarů lesů.
Radioaktivní zamoření postihlo zvěř v lesích, houby, ryby i domácí zvířata. V tzv.zakázané zóně (do 30 km od reaktoru) byla v důsledku jaderné nehody zaznamenána zvýšená úmrtnost u jehličnatých stromů, bezobratlých živočichů i savců. U rostlin i živočichů byly pozorovány reprodukční ztráty.
Během několika prvních let po jaderné nehodě v Černobylu se u rostlin i živočichů vyskytly také genetické efekty radiace. Jak ovšem poznamenává zpráva Černobylského fóra, biologická populace se z důsledků zásahu radiací velmi rychle zotavovala a to zejména z důvodu přirozeného snížení úrovně radiace a kombinovaného efektu reprodukce a přirozené imigrace z méně zasažených oblastí.
Mimo tzv. zakázané pásmo (vnější zóna od vzdálenosti 30 km od samotné elektrárny) jsou dnes dopady jaderné nehody na životní prostředí neměřitelné. V zakázaném pásmu, tedy v oblasti, která byla nehodou nejvíce zasažena, dnes již úspěšně vegetuje příroda, ve které žijí i mnohé ohrožené druhy zvířat, jako medvědi a vlci (což je ovšem způsobeno také tím, že v pásmu žije jen minimum lidí a vstup do zóny zvenčí je omezen).
Ve venkovské krajině v okolí Černobylu se střídají lesy se stříbrnými břízami a jehličnany a neobdělávanými pastvinami. Vyskytují se zde velcí obojživelníci, vysoká zvěř a divoká prasata. Jak bylo konstatováno ve zprávě Černobylského fóra, stav životního prostředí se po dvaceti letech od jaderné nehody i v samotném zakázaném pásmu zlepšil natolik, že toto pásmo bude moci být zmenšeno.

OBĚTI HAVÁRIE V ČERNOBYLU


Oficiální zpráva týkající se havárie v Černobylu vypracovaná Černobylským fórem - reprezentativní skupinou odborníků OSN a dalších institucí - z roku 2005 odhaduje celkový počet obětí na zhruba 4 000 z celkového počtu 600 tisíc lidí, kteří byli nějakým způsobem havárií zasaženi.
Havárie v Černobylu si vyžádala bezprostředně tři oběti (pracovníky elektrárny), kteří zemřeli ihned v důsledku samotného výbuchu v reaktoru.
Černobyl se stal dále osudným pro 47 osob (z řad záchranářů či pracovníků elektrárny) s diagnostikovanou Akutní nemocí z ozáření (Akutní radiační syndrom). Dalších 9 osob zemřelo na rakovinu štítné žlázy.
Havárie v Černobylu dále způsobila smrt zhruba 3 940 osob, které zemřely nebo by v budoucnu mohly zemřít na nemoci v důsledku radiačního ozáření vyvolaného radioaktivním zamořením. K tomuto poslednímu údaji (3 940 osob), který se vztahuje na celé období od havárie v Černobylu, je však nutno připojit několik vysvětlujících poznámek:
Jedná se o pouhý odhad s nezanedbatelným stupněm nejistoty. V tom je zohledněn fakt, že na zdravotní stav lidí, kteří byli zasaženi nižšími dávkami radiace v důsledku havárie, s postupem let působilo či působí také mnoho jiných negativních faktorů běžného života (které nijak nesouvisejí s radiací), jako je nezdravá strava, nadměrná konzumace alkoholu, kouření, nedostatek pohybu, přirozený výskyt smrtelný chorob, smog, psychické problémy atd. Jinými slovy, lidé umírají z rozličných přirozených příčin a v různém věku bez toho, aniž by byli zasaženi radiací při havárii elektrárny.
Zhruba jedna čtvrtina lidí umírá na rakovinu z přirozených důvodů (tedy bez jakéhokoliv vlivu jaderné havárie). Znamená to, že zhruba 150 tisíc lidí z výše specifikované skupiny 600 tisíc by zemřela na rakovinu bez ohledu na ta, zda došlo či nedošlo k havárii v Černobylu (či jinde). Odhadovaný celkový počet obětí souvisejících s havárií v Černobylu (tedy cca 4000 obětí) představuje nárůst počtu zemřelých (zemřelých z přirozených důvodů na rakovinu) o méně než 3 procenta, což je číslo blízké statistické chybě.

JADERNÁ ELEKTRÁRNA ČERNOBYL DNES

Po nehodě elektrárny Černobyl byl celý havarovaný blok uzavřen a "zakonzervován" v mohutném železobetonovém sarkofágu, který nad ním byl postupně vybudován. Uvnitř byl vestavěn speciální chladící systém odvádějící zbytkové teplo, které bude v aktivní zóně reaktoru vznikat po dobu několika set let.
Podle některých názorů bude nutné po 40 letech ochranu před radioaktivitou obnovit a tedy vystavět kolem elektrárny Černobyl nový sarkofág, protože ten stávající vykazuje určité konstrukční nestability. Ve zprávě Černobylského fóra se hovoří o plánu na výstavbu nového bezpečného "obalu" ("New Safe Confinement"), který by déle než 100 let pokrýval existující sarkofág, potažmo havarovaný reaktor.
Jaderná elektrárna Černobyl dnes již není v provozu. Poslední blok byl definitivněodstaven v prosinci roku 2000. Řada zaměstnanců elektrárny však zůstala a pracuje na likvidaci, zajištění a pozorování elektrárny. Vstupují také do havarovaného reaktoru a provádějí zde měření.
Okolo elektrárny Černobyl jsou vytyčeny dvě zóny: desetikilometrová (vnitřní) a třicetikilometrová (vnější). Ve vnitřní zóně je úplný zákaz jakéhokoliv pohybu s výjimkou exkurzí a osob, které pracují v elektrárně. Ve vnější zóně existuje běžný život v tom smyslu, že zde žijí (převážně starší) lidé, kteří se do svých domovů začali vracet již rok po havárii elektrárny. Dnes jich tam žije kolem tisíce.
Takto vypadají vesnice dnes které leželi okolo černobylu.




vesnice Prypiat



Kdo by chtěl vedět více at se podívá na film Černobyl-nultá hodina.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama